Další ze skvělých ohlasů naší nahrávky Zelenkovy mše Missa Omnium Sanctorum!
Hudební nastudování souboru Ensemble Inégal je skutečně prvotřídní. Dirigent Adam Viktora skladby připravil do nejmenšího detailu a vystavěl je také přesně podle významu duchovních textů. Skvělou paletu sólistů zahajuje sopranistka Gabriela Eibenová se svým čistým a jemným hlasem, který se k této hudbě báječně hodí. Velký prostor zde má altista Kai Wessel, který má možnost svoje obrovské hlasové možnosti i muzikalitu předvést v mnoha rovinách. Skutečnou lahůdkou je tedy v jeho interpretaci jak rozjímavé sólové Christe, tak i dramatická hudba moteta Barbara dira effera!, v jehož koloraturách Wessel uplatnil svoji bravurní techniku… Další ozdobou je barevný a technicky výtečný projev basisty Mariána Krejčíka… Agnus Dei … je zde svěřen Tomáši Královi. Král tuto část zpívá s opravdovým citem a propůjčuje jí tak jedinečný charakter závěrečného odevzdání duše, Agnus Dei těsně před závěrem poslední Zelenkovy mše. Neméně skvostný je však taktéž výkon orchestru a sboru, které jsou technicky precizní, výborně sehrané a jejichž zvuk je mimořádně plastický… Díky Ensemble Inégal tak opět máme jedinečnou možnost nahlédnout do zářivého lesku hudebních produkcí wettinovských Drážďan v době jejich největší slávy... Nejen síla Kristových očí na obalu nahrávky by vás neměla nechat chladnými. Hudba, která je ukryta v krabičce s Dürerovým mistrovským dílem, je totiž neméně hluboká a imponující.

Stále objevovaný Zelenka
V neděli 3. června zahájil Ensemble Inégal v pražském kostele Panny Marie pod řetězem už šestý ročník koncertního cyklu České baroko – objevy a překvapení. Program byl sestaven ze dvou skladeb Jana Dismase Zelenky (1679-1745). Z úvodního moteta pro sólový tenor Gaude laetare (ZWV 168), které zaznělo v novodobé premiéře, bylo zřejmé, že je v případě tohoto českého hudebního skladatele vrcholného baroka stále co objevovat. Následovala rozsáhlá hodinová latinská Missa Sanctimissae Trinitatis (Mše k poctě Nejsvětější Trojice, ZWV 17) s důmyslnými sborovými fugami i stručnými úseky, s prudkými dynamickými, výrazovými i tempovými kontrasty, z nichž je zřejmé, jak Zelenka ovládal umění kontrapunktu, a rozvinul jej do mistrovství s odvážnými bohatými harmoniemi i rytmickými strukturami. Účinek Zelenkovy hudby ve spojení s unikátním prostorem (a akustikou) kostela maltézských Johanitů byl ohromující. Zelenkova hudba je svým zaměřením duchovní, vedoucí ke kontemplaci a soustředění na hledání smyslu života – současně ale tlumočí radostnou zvěst evangelií. Zelenka vstřebal hudební podněty své doby nebývale originálním způsobem a připomeňme, že jeho hudební odkaz se po Palackém snažil připomenout už Bedřich Smetana….Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory přinesl desítkám posluchačů ve zcela zaplněném kostele skvělou interpretací Zelenky duchovní zážitek velké síly a kvality. Jakkoli dnes nejsme běžně schopni rozpoznat důmyslnou symboliku barokních hudebně-rétorických figur, kterou doboví posluchači pravděpodobně dokázali vnímat a oceňovali, máme v Zelenkovi poklad, srovnatelný s tajemným zlatým pokladem templářů.