Vztah Antonia Vivaldiho k českým zemím byl poměrně mnohostranný, je téměř jisté, že skladatel navštívil Čechy na přelomu let 1729 a 1730. Vivaldiho věhlas byl založen především na popularitě a vlivu jeho sólových koncertů. Ty se přelily jako velká módní vlna celou Evropou a ani české země nebyly výjimkou. Mezi četnými šlechtici, se kterými Vivaldi udržoval kontakty, bylo i několik velmožů usedlých v Čechách. Jednomu z nich, hraběti Václavu Morzinovi, dedikoval skladatel v roce 1725 svoji osmou tištěnou sbírku obsahující mimo jiné proslulé houslové koncerty Le quattro stagioni. Pro jiného českého šlechtice komponoval Vivaldi loutnové koncerty a tria a dalšímu prodal ještě na samém sklonku svého života obsáhlý soubor svých instrumentálních kompozic. Prostřednictvím programu tohoto koncertu se dostáváme ke třetí velké oblasti Vivaldiho tvorby tvořené chrámovou hudbou. Vybrané skladby spojuje skutečnost, že jejich prameny se dodnes dochovaly v českých hudebních sbírkách. Vivaldiho chrámové skladby byly v českých zemích ve své době známy a hrány v poměrně hojném počtu a často bezprostředně po svém vzniku. Dodnes se v českých sbírkách dochovala část kdysi u nás známých děl. Je jistě možné, že se ještě vynoří některé ze ztracených pramenů a budeme mít možnost studovat například české opisy Vivaldiho Gloria či Beatus vir, které jsou rovněž evidovány v inventáři u Křižovníků v Praze. Dochované české prameny poskytují vhled do skladatelovy rané chrámové tvorby.
